Když na jaře loňského roku přišla parta kamarádů, zaštítěná Rádiem Dixie, s myšlenkou vydání kompilace současných českých jižanských kapel, napadlo mě, že by to bylo fajn, kdyby se to povedlo termínově sladit s prvním koncertem Lynyrd Skynyrd (LS) v Čechách. Další odvážnou myšlenkou bylo, pokusit se zorganizovat křest toho CD na pódiu LS s kmotry Gary Rossingtonem, Johny Van Zantem a Ritchie Medlockem. Zatímco první cíl jsme měli víceméně v rukou sami, a vše jsme úspěšně zvládli, druhá meta měla hodnotu Mont Everestu, který sám nikdo nezdolá …

     První postupový tábor byl přes pana Tomáše Paclíka, autora nápadu na koncert LS a taky člověka, který ten koncert zaplatil. Nejenže vlastní, mj. fotbalovou Viktorii Plzeň, vlastní taky široké srdce jižanského rockera a milovníka blues. Vzkaz, že „ …organizace je plně v režii pořadatelských agentur…“, nezbývalo, než vzít jako fakt … a hledat další cesty.

     Kdo ten koncert bude pořádat se dlouho veřejně nevědělo. Časem se ale vylouply dvě agentury. Pragokoncert a Petarda Production. Kamarád s kontakty na Petadru sliboval, že zjistí, jestli by tudy byla schůdná cesta. Po několika urgencích jsem Petardu vzdal a volal rovnou na Pragokoncert. Údajně odpovědnému managerovi se ale po vyslechnutí mého přání podlomila kolena a hlesl, že tak daleko jeho kompetence nesahají a musím až na pana ředitele. Pan ředitel má zřejmě s takovými otravy dost zkušeností a tak, asi ze zvyku, na můj první mail vůbec nereagoval. Další,už trochu naléhavější, mail si přečetl, ale z odpovědi jsem radost neměl. Bylo to ještě moc brzy a až moc mimo skutečný zájem agentury … Dotkl jsem se zřejmě světa, kde už asi hrají svou roli jen peníze a vlivy zájmových skupin. Rádio Dixie není ani o jednom, ani o druhém. Tady to je hlavně o srdíčku a cti …

     Nakonec jsem slevil ze svých původních představ o křtu CD na pódiu s LS a v posledním měsíci před koncertem jsem se zaměřil na jiný cíl. Setkat se s LS a předat jim to naše kompilační miminko a případně i další materiály. Jako jasná a dobře značená cesta se nakonec ukázal ten první člověk, o kterém jsem se zmínil výše. Pan Tomáš Paclík. Přes našeho společného kamaráda jsem se s panem Paclíkem zkontaktoval a sluníčko naděje vysvitlo…

     Na schůzku za hlavním pódiem jsem přišel včas a hned mi došlo, jaký to je malý zázrak, že jsem byl pozván. V hloučku čekajících postávaly špičky domácí pravicové politiky, zanedlouho přišel i americký velvyslanec Andrew Shapiro s celou svou rodinou a mnoho dalších jsem ani nepoznával. Po čase se do připraveného stanu, před propagační plachu dostavili i samotní Lynyrd Skynyrd a začala přehlídka, jako na pražském orloji v celou. Zatímco LS stáli jako zařezaní a profesionálně se usmívali (jediný, kdo dával okázale najevo, že ho to prudí, byl Ritchie Madlocke), kolem nich se střídali nejrůznější více, či méně známí lidičkové.

    Já jsem, jako jediný, přinesl kapele nějaké dárky a tak jsem se asi stal zpestřením těch nudných chvil. Z kufříku jsem vyndal deset kousků CD Whiskey & Poslední rebel, dvě CD Sweet Pain a tři CD od The Cell. K tomu několik triček kolínského Southern Rock & Blues festivalu, trika Rádia Dixie a propagační materiál našeho rádia. Bylo toho tolik, že velká část dárků skončila na vedlejším křesle. V tom fofru ani nebyl prostor na případné oblékání Dixie T-Shirt. Přítomní fotografové vše zvěčnili, já ještě stihl oběhnout pár podpisů těch nejslavnějších … a bylo to … TAK JSEM POTKAL LYNYRD SKYNYRD !!!

Dališ